Malé děti mají neuvěřitelnou schopnost učit se nová slova. Prahnou po učení se novým a novým a hlavně zajímavým slovům – ovoid, hranol, kužel, ... Čím zvláštněji to zní, tím lépe. Nic není problém. Ani když je to německy nebo španělsky. Pro uspokojení tohoto přirozeného hladu po nových slovech jsou dětem společně s konkrétními předměty a později i obrázky předkládána v Montessori prostředích nejrůznější slova z oblasti celé lidské kultury - matematiky, geometrie, zeměpisu, biologie, ... Absorbující mysl dítěte nasává vše kolem a děti se učí nová slova snadno a lehce. Pokud jsou propojena také s reálnou zkušeností či prožitkem stávají se trvalou slovní zásobou těchto dětí.

Tento princip se uplatňuje v posloupnosti ukázek v Montessori třídách. Nejprve jsou dětem představovány základní koncepty, myšlenky a to v jejich nejjednodušší formě. Jak se děti rozvíjí a rostou, jsou schopnější a schopnější hledat propojení a souvislosti, a jsou jim představovány složitější a komplexnější ukázky i informace.

Pokrok od konkrétního k abstraktnímu je jak logický, tak i vývojově vhodný. Dětem jsou postupně prezentovány konkrétní pomůcky a materiály, které představují abstraktní představy, myšlenky či vlastnosti (barva, rozměr). Tím, že děti s předměty manipulují, jejich mysl pochopí předkládanou představu ukrytou v pomůcce či materiálu a skrze manipulaci si postupně vytvoří abstraktní představu prezentovaného. Jak se dítě rozvíjí a roste, začíná postupně  rozumět stejné myšlence prezentované i v symbolické podobě.

Díky připravenému prostředí a díky senzitivní fází na psaní a čtení v předškolním věku se v Montessori školkách děti zpravidla naučí nejprve psát a poté číst. Moc je baví ve čtyřech letech obtahovat smirková písmena a psát si je na tabulky křídou. Poté co se naučí tímto způsobem psát do několika měsíců začínají spontánně i číst. Tento objev M. Montessori obletěl svět již v roce 1908. Děti se mohou naučit psát a číst snadno a bez úsilí, zajímají se o písmenka a chtějí je již v předškolním věku! Mají na to výbavu přímo od přírody. Nepropásněte toto citlivé období, neboť kdykoliv později se to už budou učit s ne takovým nadšením, už je to nebude tak bavit a budou se u toho nudit. Nebudou se připravovat, když jim nařídíme, že je ten správný čas, učit se písmenka. Zevnitř nejlépe vědí, kdy je na to ta správná doba.

Jsou různé typy chování, které můžeme běžně vidět u dětí, kterým byly na jejich cestě životem kladeny překážky v jejich přirozeném rozvoji. Toto chování bývá běžně označováno a chápáno jako „negativní“ (plaché, zakřiknuté, agresivní dítě), ale i za „pozitivní“ (pasivní, tiché dítě). Všechny odchylky od přirozeného vývoje mizí, jakmile se děti začnou soustředit na nějakou aktivitu, kterou si vybraly samy a spontánně.