Jeden z obrovských vývojových úkolů dětí v období raného dětství. Skrze vlastní aktivitu (!), nikoliv skrze aktivitu druhých (!), si dítě tříbí svou svalovou koordinaci a následně získává větší a větší stupeň funkční nezávislosti. Díky této vývojové potřebě, jsou děti přirozeně hnány k činnostem, které v sobě obsahují pohyb a moc si užívají zejména takové aktivity, které pro ně představují určitou výzvu ve zpřesňování a zdokonalování vlastních pohybových dovedností ať již v oblasti jemné či hrubé motoriky.