Ústřední myšlenka filosofie Montessori je, že lidské bytosti projevují sklony ke zkoumání, orientaci, komunikaci, k řádu, k abstrakci, představivosti, k činnosti rukou, opakování a sebe-zdokonalování se a k duchovnímu životu. Tyto tendence jsou univerzální, nezávislé na věku, kultuře, rase. Existují od úsvitu lidského druhu a pravděpodobně jsou v evoluci člověka tím, co ho vedlo k úspěchu. M. Montessori zdůrazňuje, aby tyto specifické tendence, které se ukázaly v průběhu dějin jako klíčové pro rozvoj civilizace člověka, byly nejen podporovány, ale aby se staly základem pro vzdělávání ve všech fázích vývoje.