Montessori znamená vědět, co děti potřebují

Systém

V průběhu desítek let práce s dětmi jsme vybudovali systém, ve kterém dokážeme dětem zprostředkovat realitu tak, že ji zvládnou uchopit a pochopit. Montessori pomůcky, prostředí a organizace práce jsou nastavené tak, aby umožňovaly dětem prožívat hluboké uspokojení z toho, co udělají. Důvěřují vlastní cestě a každodenně ji ověřují. Tříleté děti mohou pracovat s desítkovou soustavou, hrabat se v hlíně nebo si celý den číst, sedmileté prozkoumávají galaxie i místní knihovnu a patnáctileté vedou nejen vlastní blog, ale často i vlastní podnik. Mohou se stát tím, kým chtějí být.

Pozorování

Správně se dívat je v Montessori klíčová kompetence. Víme, co bude dítě ve svém vývoji potřebovat, ale nikdy dopředu nevíme kdy a kde. Děti nejsou nepopsané tabule. Od narození v sobě mají něco jedinečného. Abychom jim dokázali pomoci s tím, co v danou chvíli chtějí dělat, musíme se naučit vnímat signály jejich potřeb. Pozorování je vždy víc než rutina. Jinak tomu říkáme také láska.

Vývojové potřeby

Prvním Montessori pedagogem byla vědkyně. Díky vědeckému přístupu dnes po sto letech výzkumu a ověřování víme, jaké jsou vývojové potřeby dětství. Víme, proč nejmenší někdy opakují to samé stokrát dokola, kdy a proč potřebují rovnat věci do největšího po nejmenší, nebo proč je pro školní děti dohadování pravidel hry důležitější než hra samotná.
Nepřemýšlíme o tom, co bychom měli děti "naučit". Snažíme se přijít na to, co se děti potřebují dozvědět o světě.

"Pomoz, mi abych to dokázal sám."

Celý život je o postupných krocích a přirozeném nabývání samostatnosti a nezávislosti. Podpora samostatnosti a nezávislosti je klíčová v životě všech. Sleduje vývojové potřeby v různých fázích vývoje člověka a buduje jeho sebevědomí.
Nejmenším dětem pomáháme v jejich fyzické samostatnosti – narodit se, osamostatnit se v pohybech i schopnosti komunikovat. Vnímat a pečovat o své tělo, omýt se, obléci se, samostatně se napít a najíst, připravit svou vlastní svačinku a uklidit si po sobě. Sebevědomí nevzniká tím, že nám někdo zvnějšku opakuje, že jsme šikulky. Tak to nefunguje. Sebevědomí se buduje zevnitř. Prožitkem a vlastními pocity. Tím, že zažíváme, že zvládneme to, co zvládá naše okolí, samostatně, bez pomoci druhých. Stejným způsobem roste také naše psychická samostatnost a nezávislost.

Starším dětem pomáháme, aby byly intelektuálně nezávislé. Učí se, že nemusí čekat, až jim někdo řekne, co, kdy a jak mají dělat. Podporujeme je, aby přemýšlely, aby si pokládaly vlastní otázky, vyhledávaly informace, aby byly samostatně uvažující lidské bytosti. Vedeme je, aby hledaly vztahy mezi věcmi, příčiny a souvislosti, přicházely věcem na kloub a byly schopné vlastního úsudku. Aby byly nezávislé a schopné obhájit svůj vlastní názor.


Dospívající podporujeme v jejich schopnosti vyjádřit svou osobnost tvůrčím a osobitým způsobem a vedeme je k ekonomické nezávislosti a finanční samostatnosti.