Jak vzniká zelená
V Montessori prostředí používáme s dětmi 3 základní barvy – červenou, žlutou a modrou záměrně. Děti necháváme experimentovat, zkoumat a vnímat, jak vznikají další barvy. My jsme si vyzkoušeli namíchat zelenou, oranžovou a fialovou barvu. Nakonec zvědavost mé 5leté dcery skončila u růžové a tyrkysové. Je to opravdu taková malá alchymie. Vyzkoušejte si to společně s dětmi a uvidíte!
Příprava:
- tácek
- paleta na barvy minimálně pro 6 barev
- 3 ks kapátek (pro základní barvy)
- potravinářské barvy – červená, žlutá a modrá
- trochu vody
- 3 ks špejlí nebo jiných nástrojů na míchání
- barevný papír v odstínech – červená, žlutá, modrá, zelená, oranžová a fialová
- lepící průhledná páska
- papír
- 3 štětce
Jdeme na to!
-
Příprava
Nejdříve si připravíme malé značky, které dítěti usnadní vidět kam, která barva patří. Vezmeme si barevný papír a nastříháme malé obdélníčky. Z nich pak ostříháme rohy a vznikne malá „šipka“ – ukazatel místa pro určitou barvu. Ty poté přelepíme lepící páskou k paletě, aby vše dobře drželo na místě. Pokud nemáte připravená kapátka, též připravíme. Vezmeme potravinářské barvivo a nasypeme do kapátka, přidáme trochu vody a dobře protřepeme. Tímto máme připravené všechny 3 základní barvy. Červenou, žlutou a modrou. A teď už může samotná práce dítěte začít.
-
Základní barvy
Začneme tím, že postupně přeneseme pár kapek pomocí pipety každé barvy na určené místo viz foto.
-
Míchání barev
Začneme jakoukoliv barvou, kterou si dítě přeje „vytvořit“. My jsme zkusili fialovou. Necháme dítě experimentovat. Ať samo přemýšlí, nechá se vést intuicí – jaké barvy dá dohromady. Co je důležité říct dítěti? Základní pravidlo zní – ze začátku vždy kombinovat pouze 2 barvy k sobě.
„Zvol jednu barvu, nakapej pár kapek a přidej jakoukoliv druhou barvu. Zamíchej a sleduj, jaká barva vznikne. Co vidíš?“
Když ví, jaká je to barva, zeptáme se pro kontrolu – jaké barvy použil/a?
Takto pokračujeme v dalších barvách.
-
Experimentování v odstínech
Má dcera měla od začátku velmi silnou potřebu zkusit „vyrobit“ růžovou barvu. A tak jsme šli na to. Připravili jsme si další paletu a má dcera uhádla, kterou barvu potřebuje pro vznik růžové – červenou. Pak se dlouho dívala na všechny barvy, které vytvořila a zeptala se a kde je bílá? Věděla, jak vzniká růžová, ale když nebyla bílá po ruce, tak už to bylo zapeklité. Když dítě neví, netrápíme ho a nabídneme pomoc.
„Přineseme trochu vody a zkusíme jí nalít k červené barvě“. „No jo, už tam je, podívej!“ Dcera byla nadšená. Pak zkoušela sama přijít na tyrkysovou a experimentovala s tou vodou stále dokola. Bylo zajímavé pozorovat její myšlenkové procesy.
-
Závěr
Má dcera si hned poté vzala sama několik štětců a namalovala si vlastnoručně namíchanými barvami svůj dokonalý obrázek.
Přejeme „pestrobarevnou“ zábavu při míchání barev!
- Simona Slagmolen