To si teda vypiju!

Pitný režim – není problém! Alespoň u nás ve školce. A ani doma s ním nemáme problém. Stačilo nachystat malé džbánky a skleničky vhodné velikosti přiměřené věku a nechat k nim volný přístup dětem kdykoliv během dne. Když k tomu připravíte ještě dětem aktivitu na vymačkávání šťávy z pomeranče, limetky, mandarinky nebo grepu, rády si svůj pitný režim obohatí i o další smyslové ochutnávky.
To si teda vypiju! Rád/ráda! A až do dna!
U nás ve školce máme stále dostupnou vodu v jednom džbánku a ve druhém ovocný čaj .
Můžeme si vybrat. Volba ze dvou věcí, které známe, je moc fajn.
Někdy pijeme rádi vodu. Jindy čaj. Někdy dojde i na pokusy – mixujeme obě kapaliny do jedné skleničky a sledujeme, jak se mění barva a chuť, když zředíme čaj s vodou nebo vodu s čajem.
Pro gurmány, budoucí barmany a mixéry všeho druhu bylo nutno připravit speciální aktivitu – přípravu vlastní ochucené vody. Připravujeme třeba pomerančovou. Nebo mandarinkovou. Jindy grepovou, citronovou, limetkovou. A někdy dokonce i okurkovou. Prostě smyslové ochutnávky a míchání všeho druhu musí být!
„Už se těším, jakou vodu dnes kamarádům připravím. A taky na to, že ji i já vypiju… Možná pozvu někoho na skleničku. A to si to pak vypijeme pěkně spolu!“
A jakou že dáme dneska? Třeba, třeba… pomerančovou…
Co budu potřebovat:
- zástěrku (jako obvykle, dneska se bude obzvlášť hodit, až bude šťáva stříkat)
- tácek nebo prkýnko
- vymačkávač jinak zvaný lis
- misky
- sklenička/y pro gurmány
- džbánek
- dvě půlky pomeranče (minimálně, nebo jiné ovoce)
Připravím se:
- Omyju si ruce.
- Vezmu si zástěrku.
Nachystám si: tácek a na něm mističku, vymačkávač/lis, džbánek a skleničku. - S mističkou si dojdu pro pomeranč.
Pracuji:
- Pokud jsem ještě neviděl ukázku, sleduju, jak na to. Vždycky se najde někdo, kdo mi vymačkávání pomerančů rád ukáže! Alespoň u nás v Elipse. Pokud už vím, co a jak, pouštím se do práce!
- Dám pomerančovou půlku na lis. Dužina směřuje dolů!
- Lekce z fyziky právě začíná! Ruce položím seshora na pomeranč. Budu-li stlačovat pomeranč značnou silou, mírně s ním točit střídávě na obě strany, šťáva ukrytá v pomeranči by se měla objevit! Lisuju! A čekám, zda něco poteče.
- Teče.
- Trpělivě pokračuju. A objevuju – velikost tlaku závisí na velikosti působící síly! Tedy na mně!! To už jsem někde zažil. Ale kde?? A taky na ploše, na jakou působíme… A jéje! Mačkám, co to jde. Co mi síly stačí.
- Prázdnou kůru dávám zpět do misky.
- Šťávu přeliji z lisu do džbánku pro všechny kamarády a trochu si naliji do skleničky. Ochutnávka musí být. Co kdyby to náhodou nebylo dobré…
- Hlavně pozor, ani kapka drahocenné tekutiny nesmí přijít nazmar!
- Tak. Konec? Ne, opakování je matka moudrosti. Jdu si pro další. U jedné půlky nikdy nezůstanu! Teda pokud to nebude ta poslední.
- Odnesu vymačkanou půlku do koše a měním za šťavnatou.
- Mačkám.
- A tlačím.
- A lisuji.
Dokončuji:
- Vymačkanou šťávu smíchám s vodou a dám na místo, kde máme pití.
- Tácek, lis, skleničku umyju a uklidím.
- Zástěrku pověsím.
Co jsem se naučil/a:
- každá věc má své místo
- činnosti mají svou posloupnost
- někdy je potřeba na věci tlačit, aby z nich něco „teklo“
- sdílet a rozdělit se
- a mnoho dalšího…