Kniha ukazuje na aktuálnost „alternativní“ výchovy, vyučování a reformy školství. Mezi autorčiny nejzásadnější myšlenky patří požadavek, aby v dítěti byla pěstována přirozená potřeba rozvoje, a tím vzdělání. Nikdo by se podle M. Montessori neměl učit z donucení a kvůli prospěchu a papíru, který mu zajistí dobré postavení, ale v zájmu osobního vývoje i rozvoje celé společnosti. Vzhledem k roku prvního vydání tohoto díla (1948) je nezbytné na některé reálie a myšlenky pohlížet z dobového hlediska. Přesto Montessori předběhla dobu tím, jak prosazovala, aby se školství a metody vzdělávání přiblížily životu, a jak kladla důraz na výchovu mládeže v úctě k člověku a světu.
Tyto stránky používají cookies. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním.
We use cookies
Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.