Je Kasiopeja pořád ještě Kasiopeja?

Světlo se pohybuje tak rychle, že za jednu sekundu urazí 300 tisíc kilometrů a ještě se z pozorovaného předmětu musí dostat přímo do našeho oka. Ve skutečnosti tedy nevidíme přítomnost, ale pohlížíme do nedávné minulosti, do těch chvil, jak předmět vypadal, když jej světlo opouštělo před tím, než se dostalo až do naše oka.

Zpoždění v případě předmětů, které jsou blízko nás je zanedbatelné, ale čím dál se předmět nachází, tím víc času cesta světlu zabere a tím do vzdálenější minulosti nahlížíme. Díváme se tedy zpět v čase?

Vzdálenost ze Slunce už zase tak zanedbatelná není, neboť když hledíme na Slunce, vidíme ho takové, jaké bylo zhruba před 8 minutami. Ale co třeba když v noci Slunce zajde a my sledujeme nejrůznější souhvězdí. Vidíme je opravdu takové, jaké ve skutečnosti jsou? Co třeba taková pouhým okem viditelná hvězda V762 Cas v souhvězdí Kasiopeji. Ta se nachází 16 308 světelných let daleko, což znamená, že když se večer díváme na oblohu, vidíme tuto hvězdu zhruba takovou, jaká byla před více než 16 tisíci lety. Když světlo vyráželo z této hvězdy na svou vesmírnou cestu směrem k nám, byla u nás na Zemi ještě doba kamenná. A co teprve, když použijeme teleskop? Nemůže pak naše časové zpoždění dosáhnout třeba i docela závratných hodnot?

Co tedy ve skutečnosti vlastně vidíme? Přítomnost? Minulost? Budoucnost?

Dost možná záleží na úhlu našeho pohledu. Co je ale jisté je, že vesmír nás i děti ve věku 6-12 nepřestane jen tak fascinovat.