Polytechnika
Pracovat s malými dětmi v dílně může být hračka. Ale jako u každé dobré hračky, vše musí být dobře promyšlené a praxí vyzkoušené. Zjišťovali jsme, jak připravit vše tak, aby děti zvládly řezání, smirkování, šroubování, vrtání a další aktivity již ve školce. Samostatně. S radostí. S úspěchem. Prošli jsme slepými i úspěšnými uličkami. Shromáždili jsme řadu postupů, triků a konkrétních návodů, do kterých se můžete společně s dětmi pustit. Doma i ve školce. Mrkněte do naší metodiky nebo na naše videa, která díky projektu vznikla.
O publikaci
Tato příručka si klade za cíl přispět k tomu, aby pedagogové mateřských škol nenásilně a citlivě zařazovali do vzdělávacího procesu aktivity zaměřené na polytechnickou výchovu dětí.
Náhled publikace
Ve většině mateřských škol se polytechnické vzdělávání omezuje na běžný sortiment stavebnic a didaktických materiálů konstrukčního typu, ale nepracuje se s nástroji, které jsou "rizikové", tj. skýtají např. určité nebezpečí zranění a s materiály, které vytvářejí nepořádek (piliny, prach, apod). Děti se sice učí "zatloukání" na stavebnicích, ale neznají skutečný hřebík a kladívko. Učí se "šroubování", ale neumí držet skutečný šroubovák v drážce šroubku, vybrat správnou velikost šroubováku ke šroubku. Nedostanou se k pilce a k řezání skutečného kousku dřeva (je to přeci nebezpečné a dělá to nepořádek!).
Vývojovou potřebou dětí v tomto věku je dělat věci skutečně - ne jenom "jako" - a nabídneme-li jim tyto skutečné činnosti s veškerou vážností, důvěrou a respektem, vedeme je tím i ke skutečné zodpovědnosti za správné a bezpečné provedení. Jsme přesvědčeni, že tento princip je přenesitelný do jakékoli mateřské školy a prostřednictvím vytvořené metodiky jej nabízíme všem pedagogům mateřských škol.
Vytvoření kompletní metodiky polytechnického vzdělávání v mateřských školách, podle které bude pedagog MŠ schopen tuto část vzdělávání koncepčně realizovat.
