Pracuje na psychiatrické klinice v Římě. Setkává se s ředitelem ortofrenické školy, která fungovala jako modelová pro výcvik učitelů dětí s poruchami vývoje. Dva roky na této modelové škole experimentuje s různými materiály, které stimulují smysly. Zaznamenává úspěchy v posilování vývoje takových dětí až do té míry, že některé dosáhují srovnatelných výsledků při státních zkouškách, jako děti z běžných škol.