S chybou pracujeme jako se součástí života
Rozhovor s předsedkyní české Společnosti Montessori PhDr. Jitkou Brunclíkovou

Stoleté výročí Montessori školství nabízí i trochu provokativní otázku: může systém, který vzniknul v kontextu podmínek dělnických čtvrtí počátku dvacátého století nabídnout něco dnešku, kdy děti vyrůstají v úplně jiných podmínkách, ve kterých například výdaje na reklamu, která jim nabízí řadu vzorců jednání, bohatě převyšuje výdaje, které společnost investuje do školství?
Podobnou otázku pokládají často rodiče… Ty základní věci světa jsou pořád stejné a my víme, že Montessori systém se prověřuje a zdokonaluje 100 let a funguje na celé zemi napříč rozdílnými kulturami.
Učíme od konkrétního k abstraktnímu, velmi názorně, vycházíme z praktického života a vracíme to zase zpátky k životu. A třeba co se týká smíšených tříd, čímž se metodika Montessori na první pohled nejvýrazněji odlišuje, tak k tomu se začaly dnes dostávat i naše běžné školky, často aniž by Montessori znaly .
Montessori pedagogika je v českém vzdělávacím systému nahlížena jako jedna z tzv. alternativ, jsou však celé oblasti jako třeba Skandinávie nebo Holandsko, kde tento systém tvoří hlavní proud. Dají še pojmenovat konkrétní prvky, čím by se mohl ba měl převládající český systém vzdělání od Montessori inspirovat?
Je zajímavé, že v Itálii, ve Španělsku nebo v těch státech, které byly poznamenány nějakým diktátorským režimem, neměly dlouho Montessori školy šanci. V Německu jej okamžitě zlikvidoval Hitler, ve Španělsku Franco, ačkoli sama Maria Montessori ve Španělsku dlouho působila a ze začátku měla dokonce podporu, ale když Franco nahlédnul že by mu vyrůstali příliš nezávislé osobnosti, byl konec… K nám se Montessori systém dostal za první republiky a pak až po listopadu 1989, protože za ty tři roky po roce 1945 se to prostě nestihlo…
Co se týká těch inspirací, k nim už přímo či nepřímo došlo. Když jsem nedávno mluvila s lidmi, kteří tvořili nový rámcový vzdělávací program, říkali mi: vy z Montessori škol to budete mít jednoduché, vy už s těmi klíčovými kompetencemi pracujete. Hlavním cílem té reformy je iniciace vůle vzdělávat se celý život a já tvrdím, že naše děti jsou k tomu předurčeny tím, že je učením neotrávíme. Vytváříme jim takové podmínky, aby jim chuť učit se vydržela. ..
Pro všechny alternativní pedagogické metody je příznačné, že kladou důraz na individuální rozvoj osobnosti, na to se dá ale namítnout, že kvalitní pedagog dokáže tímto způsobem pracovat i v rámci libovolného schématu výuky. V čem jsou hlavní klady metodiky Montessori, které toto inspirují a garantují?
Hlavním kladem asi je, že naši učitelé z předsevzatého rámce nevybočují. V naší metodě je učitel v podstatě upozaděný, dítě je v centru dění a největší úloha učitele je vypozorovat jeho sklony, inklinace a dovednosti a taky jeho sensitivní fáze. To je ostatně jeden z hlavních prvků metody Montessori, poznávat, kdy dítě ve svém vývoji dospívá do takového stádia, kdy si dobře osvojuje a zvládá určité dovednosti a využívat toho. V normálních školách jedou všichni podle jednoho plánu, u nás je prvořadým úkolem učitele sestavovat dítěti individuální plán a hlídat, aby si veškerou nezbytnou látku osvojil.